Vložkový materiál se vkládá mezi vrchový materiál a podšívku oděvu. Podlé účelu, který má plnit, dělíme je na:
výztužný vložkový materiál – určen k vyztužení některé části oděvu
výplňkový vložkový materiál – vyplňuje oděv, aby se dosáhlo lepšího tvaru nebo větší hřejivosti.
úoužívá se ke zlepšení vzhledu oděvů nebo jejich částí, zpevňuje a chrání před deformací, umožňuje tvarovat oděvní díly a udržuje tvar po celou dobu používání oděvu i po údržbě (přední díly sak, plášťů, límce, manžety, patky, lišty, dolní kraje atd.)
Vlastnosti výztužných vložek: pevnost, přiměřená tuhost, nízká plošná hmotnost, splývavost (musí odpovídat vrchovému materiálu).
Výztužné vložkové textilie jsou určené k vyztužování nebo zpevňování některých oděvních dílů a častí. Umožňují žádané vytvarování oděvních dílů a zajišťují zachování tvaru během používání výrobku. Slouží k vyztužování předních dílů sak a plášťů, límců a manžet košilových výrobků (kraje rukávů, dolní kraje výrobku, kapsové otvory a rozparky) proti vytahování a deformaci.
Podle způsobu upevnění na oděvní díly:
Určeny jsou pro dodatečné vyztužování prsních částí panských sak, límců a manžet pánských košil, halenek košilového typu, menších dílků a částí oděvních výrobků, lišt, patek, kapes, náramenic, krajů výrobku apod.
Žíněnka je vložka tkaná v plátnové vazbě, která má v osnově bavlněné příze a v útku opředené koňské žíně nebo výstužné syntetické nitě. Útkové nitě zajišťují vložce požadovanou útkovou tuhost a pružnost.
Vlasová vložka se používá stejným způsobem jako žíněnka, ale je méně pružná. V útku jsou příze s obsahem srstí nebo odpadových vláken.
Vlizelín - podlepovací výztužná vložka vyráběná technologií netkaných textilií.
Podle oděvních výrobků, pro které jsou vložky používány
Používají se pro celoplošné vyztužování předních dílů sak a plášťů.
Používají se pro vyztužování límců a manžet panských košil a halenek košilového typu. Nosnou textilií těchto vložek je tkanina zhotovená v plátnové vazbě s velkou dostavou, z jemných přízí, zpravidla bavlněných nebo směsových. Vložky mají polyetylenový nános, který je jemnější než u oděvních vložek. Většinou jsou tužší než oděvní vložky.
Podle druhu nosné textilie
Nacházejí uplatnění zejména při výrobě pánských plášťů a klasických sak, což je dáno jejich větší plošnou hmotností a tuhostí.
Používají se prakticky v celém sortimentu svrchního ošacení, při výrobě pánských a dámských sak a plášťů. Vykazují menší tuhost a mají menší plošnou hmotnost.
Používají se pro podlepování předních dílů výrobků, u kterých požadujeme lehké zpracování a drobných dílů (patky, lišty, naložené kapsy, rozparky apod.). Uplatňují se zejména u dámské a dívčí konfekce, u dětských oděvů u pánského lehkého ošacení.
to jsou plošné textilie, které se používají zpravidla jako tepelné izolační vložky. Vyznačují se nízkou plošnou hmotností, měkkostí, objemností. Čím jsou objemnější, tím více vzduchu zadržují a jsou hřejivější.
Výplňkový vložkový materiál může plnit tyto funkce:
Při oděvním zpracování se spojují ozdobným prošíváním přímo s vrchovým materiálem, mohou být připevněny jen do obvodových švů nebo k podšívce. V menší míře plní výplňkové vložky funkci modelovacího materiálu. Tvoří např. výplň plastického prosívání oděvních dílů ve tvaru geometrických obrazců nebo různých ornamentů, část se používá také pro modelování ramenních vycpávek. Pro celoplošné výplně s tepelně izolační funkcí se v největší míře používají textilie netkané, chemicky pojené nebo mechanicky vázané proplétáním, popř. vpichováním.
Druhy:
Výplňkové vložky známé pod názvem vatelín se nejčastěji vyrábějí z viskózové stříže nebo spojován mechanicky proplétáním, povrch je někdy počesán. Vatelín se používá do pánských a dámských zimních vlněných plášťů, protože na rozdíl od většiny ostatních oteplovacích vložek snáší parní žehlení. Taky se vatelín uplatňuje při zhotovování ramenních vycpávek a do pracovních oděvů. Pro výrobu pracovních oděvů je určen i vatelín, který sed dodává již ve spojení s podšívkou.
Použité zdroje:
1) Ing. Hana KOZLOVSKÁ a Ing. Bohuslava BOHANESOVÁ .
Oděvní materiály. II. Praha: Informatorium, 1998. 132s. ISBN 80-85427-28-9.
2) Ing. Katarína ZELOVÁ. Přednáška: Výroba oděvu. Oděvní materiály – rozdělení. PDF.
3) http://www.texsite.info/