U nás si vyberete z obrovského množství krajek a madeiry, které mají různý vzor v mnoha barvách a velikostech.
Krajka je textilie s opakujícím se vzorem, která se vyrábí ručně i strojově. Je oblíbená k ozdobení slavnostních i bežně nošených oděvů, své nezastupitelné místo má i při zdobení bytového textilu. U oděvů můžete ocenit i pružné vlastnosti elastických krajek. Bavlněné a lněné paličkované krajky jsou vyhledávané příznivci boho a vintage stylu. Stačí jedna správně zvolená krajka a vaše obyčejné šaty rázem povýší na neopakovatelný model.
Krajka je textilie s opakujícím se vzorem. Vyrábí se ručně i strojově. V minulosti byla krajka důležitou součástí oděvu. Nosila ji vysoká šlechta i bohatí měšťané. Krajky se šily či paličkovaly v chudých krajích, např. v severních Čechách či v chudých částech Slovenska, protože to byl zdroj obživy mnoha rodin. Tehdy trvalo upaličkování jednoho metru krajky několik desítek hodin, v dnešní době tento proces mají na starost textilní stroje, které dokáží utkat či upaličkovat jeden metr krajky během několika vteřin.
I když byla krajka v minulosti dosti důležitá, v současné době tak rozsáhlá uplatnění nemá. Stále je však oblíbená zejména u bytového textilu a je důležitým prvkem u romantických modelů. V poslední době však přibývá zájemců o ruční výrobu krajek. Krajka tak opět nachází své ztracené místo a těší se velké oblibě.
Podle způsobu výroby ji můžeme rozdělit do několika skupin, např.:
1) šitá krajka,
2) paličkovaná krajka,
3) háčkovaná krajka,
4) frivolitka,
5) síťovaná krajka.
První zmínky o šité krajce byly nalezeny v dokumentech z 3. a 4. století před Kristem. Tato technika byla známá už ve starém Řecku a v Byzantské říši. Historikové uvádějí, že šitá krajka je nejstarším typem krajky a její vznik se datuje do období antiky. Z Byzance se šitá krajka dostala do Itálie a postupně do celé Evropy. Koncem 15. století se krajka objevuje na obrazech v Benátkách. Až do 16. století si zachovala svou původní kostru tkaniny (geometrické vzory).
V renesanci vznikl vzor řazení rovnocenných prvků vedle sebe, v baroku se usilovalo o větší uplatnění vzoru a větší vzdušnost. V 17. století byly benátské krajky na svém vrcholu. Ve Francii dokonce vznikaly v druhé polovině 17. století Královské manufaktury francouzských krajek, aby se zabránilo pašování. Za vlády Ludvíka XVI. se nosily krajky bohatě řasené a dekor se přesouval na okraje. Období romantismu nic nového nepřineslo, pouze se kopírovaly historické krajky. Jak na tom byla krajka u nás? Vyráběla se např. v Krušnohoří z nití, hedvábí a plátna. V 18. a začátkem 19. století vznikly dokonce krajkářské školy.
První písemné doklady o paličkované krajce pochází z 16. století. Paličkované krajky se v současné době vyrábí na speciálních strojích, na kterých se překřižuje jemný styl podle určitého vzoru s hrubou skanou přízí.
O původu háčkování žádné spolehlivé údaje nejsou. Údajně tato technika pochází z Tibetu nebo z Číny. Písemné doklady jsou až z 19. století z Anglie. A od poloviny 19. století dochází k velkému rozšíření háčkování.
Základním prvkem frivolitkové krajky je obyčejný uzel. Tato krajka údajně vznikla v orientu a postupně se dostala do celého světa. Byla velmi oblíbená díky své jednoduchosti. V současné době to je zapomenuté umění, i když snahy o znovuoživení jsou.
Síťovaná krajka má charakter síťoviny s vytvořeným vzorem. Je možné jej vytvářet z jednotlivých ok, střídáním jejich velikosti, spojováním apod. Kromě vzoru, který vzniká rovnou při samotném síťování, je možné vytvářet vzor vyšíváním.