Pedig - nejoblíbenější liána

Spousta informací o košíkářství, pedigu a plno praktických tipů

Připravila Mgr. Bibiana Kotziánová

Pletení košíčků je známo po celém světě. Pletlo se vždy z dostupných materiálů. Zatímco v Číně a Indii to byl hlavně bambus a ratan, tak v naších zemích převládala vrba. Z dalších materiálů lze jmenovat slámu či orobinec.

Proutí se odedávna používá na výrobu košíků, ošatek, vycházkových holí, deštníků i nábytku. Ratanový nábytek je v současnosti dobře dostupný a hodně oblíbený. Není to ovšem žádná novinka, malé proutěné stoly se používaly už v starém Egyptě a proutěné koše byly nalezeny i v pod poleme pohřbených Pompejích¹.

Košíkářství je staré poctivé tradiční řemeslo. Staré košikářské rody najdeme ve středních Čechách (Zbraslav, Mělník), na jižní Moravě (Morkovice) i na Šumavě. V současné době se košíkářství pomalu přenáší z roviny čistě užitkové do roviny umělecké a dekorační, přičemž ani praktický význam pletených košíků nelze opomenout.

Nejužívanější materiál v Česku je vrba. Hned za ní je to pedig, který v našich zemích také není žádnou novinkou. Především díky obchodům s hobby zaměřením, jak těch kamenných, tak i internetových, jsou oba materiály lehce dostupné. Pak už stačí jenom chuť k práci, možná na začátek nějaký kurz či dobrá literatura a velmi snadno nás pohltí svět tradic, umění a rukodělné práce.

Pedig

Pedig je značně oblíben mezi začátečníky i zručnými pletaři. Tuto oblibu si vysloužil hlavně kvůli svým vlastnostem. Prakticky všechny vyplývají z původních vlastností pedigu.

Pedig se vyrábí z palmovité ostnaté liány, která patří k nejdelším dřevinám^2,3,4 na Zemi (171–300 m). Jedná se o Calamus rotang L. (rotan rákosový), nazývaný i španělský rákos, v angličtině rattan, který^5,10 patří do čeledi Arecaceae (arekovité). Jeho domovem je jihozápadní Asie, zejména východní Indie, Indonézie, Malajsie, Filipíny a jižní Čína.  Existuje 370 druhů Calamusu² , využívají se jak liány, tak i plody, nacházejí pak uplatnění v lékařství a malířství⁸.

Povrch liany je ostnatý a ostny ve dvou řadách jsou také na speřených střídavých listech. Valcovitá lodyha rotanu je tvořena pevnými sklerenchymatickými vlákny⁶. Po oloupání se vnitřní jádro lodyhy zpracovává průmyslově. Lodyha rotanu se protahuje speciálními raznicemi, a získává se tak pedig s různými průměry, nejčastěji 1–10 mm. Pak se řeže i na pásky a šény, tedy plochý materiál používaný na výplety židlí, dvířek či v košíkaření⁹. Před samotným pletením se pedig krátce namáčí, v průměru tak 5–7 minut, délka záleží od tloušťky používaného prutu.

Pro použití na výrobu nábytku se ratan loupe, suší a ohýbáním v horké páře se dosahuje potřebného tvaru^4,7. Oloupána vrchní vrstva rotanu se využije na spojování nebo rohože.

Vlastnosti pedigu

Vlastnosti pedigu vyplývají z jeho struktury a původu:

-        pedig je vyráběn jako dlouhé pruty se stejnou tloušťkou po celé délce

-        struktura prutu je pórovitá, lehce nasává vodu

-        snadná příprava proutí před samotným pletením

-        jako přírodní materiál je snadno barvitelný

-        pružný a ohebný, po namočení se neláme

-        po vysušení se může opětovně používat

-        lehká údržba upletených výrobků, stačí setřít prach

-        možno lakovat

-        na ploché materiály – pedigové pásky – můžeme využít techniku decoupage.

Pomůcky a materiál pro práci s pedigem

-        štípací kleště nebo nůžky, potřebné na stříhání a zastřihávání pedigu

-        ručník, při práci s mokrým materiálem vhodně chrání oblečení

-        kolíčky na prádlo nebo drátek, pomohou zajistit pruty při pletení

-        nádoba s vodou, na namáčení pedigu před prací i během ní

-        šídlo, na vytvoření mezery v pletenině a pro zasouvání dalších osnovných prutů

-        šňůra, na stáhnutí košíčků do požadovaného tvaru před uschnutím

-        kopyta, na tvarování koše nebo zvonečků, která zajistí stejný tvar výrobků

-        nastříhané brčka, používají se na vytváření mezer v pletenině

-        korálky, stuhy, elhar šňůra, papírový provázek apod., určené k dekoraci výrobku

-        dna, překližková, sololitová HDF, MDF s provrtanými dírkami, pro tvorbu košíčků s pevným dnem

-        ratanová ouška nebo bambus, slouží na tvorbu oušek u košíků

-        pravítko.

Rady a tipy

Pedig nenamáčejte příliš dlouho, šedne. Raději si ho pak zabalte do ručníku, vydrží vlhký během pletení. Pokud vám pedig během pletení uschnul, znovu jej namočte, aby se v ohybech nelámal. Nenamáčejte sololitové dno, vlní se. Barvit můžete pedig barvami na textil, stačí se držet postupu na obalu. Intenzita barvy závisí na tom, jak dlouho bude v barevné lázni pedig ponořen, čím déle, tím je barva tmavší, sytější. Při barvení si pedig namotejte do menších koleček a v barevné lázni zatižte lžící. Několikrát během barvení otočte. Po obarvení je nutno přebytečnou barvu vymýt ve studené vodě a pedig vysušit. Zbytky pedigu nevyhazujte, mohou se hodit na dětské tvoření nebo drobné dekorace.

Pedig a všechno, co k němu potřebujete, se dá koupit v hobby prodejnách nebo e-shopech. Pomoc v začátcích nebo i snadnější přístup k materiálu, vám zajistí kurzy věnované pedigovému pletení. Doporučuji také literaturu o košíkářství, s postupy a radami, jejíž nabídka je na našem trhu velice dobrá.

Použité zdroje:

1. http://en.wikipedia.org/wiki/Wickerwork

2.http://www.botaniliberec.cz/palmy.php

3.Musil I.,Lesnícká dendrologie I., Praha 2003

4.Bruce W. Miller, Jim Widess,The caner's handbook, 1992

5.http://en.wikipedia.org/wiki/Calamus_rotang

6.http://www.bambusy.com/

7.http://www.rostliny.net/rostlina/Calamus

8. James A. Duke, Handbook of nuts, 2001

9.http://www.pedig.info

10.http://www.dipbot.unict.it/Palms/Descr03.html